Jak jíst podle makrobiotiky II.

14. června 2008 v 9:05 | poorfran |  zdravá výživa
DOPLŇKOVÁ STRAVA
Živočišná strava
1-2 x týdně můžeme také do našeho jídelníčku zařadit malou porci mořských živočichů. Především ryb s bílým masem. Jsou totiž méně tučné než ryby s červeným masem nebo ryby modrou kůží. Krom toho jsou mořské ryby obvyklé méně zamořeny chemikáliemi než ryby sladkovodní.
Všechny ostatní živočišní produkty bychom měli ze stravy zcela vyřadit, nebo alespoň velmi drasticky omezit. Především hovězí, skopové a jehněčí maso, vepřové, telecí, drůbež, zvěřinu a vejce. Stejně tak mléko a všechny mléčné výrobky: sýry, máslo, mléko, podmáslí jogurty, zmrzliny, smetanu, šlehačku,margarín, kefír atd.
Ovoce
Několikrát za týden je možno si dát trochu ovoce. Jako moučník nebo jako doplněk stravy. Přednost má jednoznačně ovoce sušené nebo vařené. Vždy jíme ovoce z té klimatické zóny, ve které žijeme. V době, kdy ovoce zraje si můžeme jíst také ovoce syrové. V našem klimatickém pásu hlavně: jablka, jahody, třešně broskve, hrušky, švestky, hrozny, meruňky, blumy, maliny, ostružiny, brusinky a meloun.
Naopak bychom měli omezit v našem klimatickém pásu: banány, datle, ananas, mango, papaya, kokos, kiwi a mandarinky a pomeranče. Ovocné šťávy také nedoporučujeme a to proto, že jsou až příliš koncentrované což zatěžuje organismus a hlavně ledviny. ( Například v jedné skleničce džusu je 10 jablek.).
Maličkosti k zakousnutí
Příležitostné opražené semena a ořechy, při přípravě okořeněné trochou mořské soli nebo sojové omáčky. Nejvhodnější jsou sezamová, slunečnicová nebo dýňová, a dále mandle, arašídy, vlašské lískové ořechy.
Protože jsou ořechy velmi těžko stravitelné měli by se na našem stole objevovat jen málo.
Jako maličkosti jsou ještě vhodné obilné galetky, nafouknutá kukuřice (bez tuku) nebo opražené luštěniny a obilná zrna.
Moučníky
Moučníky je možné podávat v malém množství 2-3 x týdně. K moučníkům patří: celozrnné sušenky, pudinky z celých zrn, koláče a dorty z celozrnné mouky a z celých zrn a další. Všechny druhy musí být z přirozených surovin a přísad. Je možné e připravovat z jablek nebo dýní. Dále ze sušeného ovoce a dalších přirozené sladkých surovin. Cukr ani jakákoliv umělá sladidla se samozřejmě nepoužívají.
Je-li třeba něco přisladit používáme rýžový sirup, ječmenný slad, jablečnou šťávu nebo např. rozinky. Vyloučit je třeba: bílý i hnědý cukr, melasu med, čokoládu a ovocné cukry (jsou příliš koncentrované, ne jako v ovoci, kde jsou přítomny dohromady s vlákninou). K přípravě pudinků, krémů a sladkých polev používáme místo vajec smetany a mléka raději tofu,sezamové máslo a jiné rostlinné přísady. Na želatinu také řasu agar-agar.
K tomu abychom se mohli zbavit závislosti na cukru můžeme přispět tím, že budeme postupně přecházet na méně a méně sladké potraviny a postupně začneme nahrazovat nezdravý umělý rafinovaný cukr přírodními sladidly.
Nápoje
Jako běžný nápoj doporučujeme čaj banča, z lehce opražených tříletých větviček čajového keře. Je znám také jako kukiča. Dále čaj z mírně opražené rýže natural nebo pramenitou studniční vodu. Příležitostně můžeme pít také obilnou kávu, mrkvovou, celerovou nebo zeleninovou štávu. Jen zřídka je možno pít zelený čaj, ovocné šťávy, pivo nebo víno.
Tradiční bylinné čaje je možno konzumovat jen když nejsou aromatizované a nemají stimulující efekt. Bez výjimky by se měly vyloučit nápoje jako: káva, černé, tmavé, a aromatické čaje, limonády, coca-cola, a alkohol. Pro přípravu jídel a nápojů používáme pramenitou nebo studniční vodu. Kupovaná voda by neměla být s bublinkami ani nijak chlazená nebo s kostkami ledu.
DALSÍ DIETNÍ RADY
Tuky
Pro běžné denní použití doporučujeme nerafinovaný, za studena lisovaný, slunečnicový nebo sezamový olej. Všechny v přiměřených množstvích Příležitostně je možno využít další druhy rostlinných olejů: sojový nebo olivový. Naopak: zcela bychom měli vyloučit všechny chemicky zpracované a upravované oleje. Také máslo, špek, tuky na pečení, sádlo a margarín.
Sůl
Ke kořenění pokrmů je vhodná přirozeným způsobem získaná, na minerální látky bohatá mořská sůl. Dále bez chemických přísad vyrobená sójová omáčka a pasta shoyu. Strava by ale neměla mít chuť slanou, nýbrž chuť surovin, ze kterých je připravena. Měla by být ochucována a kořeněna během vaření a ne až na stole. Nepoužívejte běžnou stolní sůl, bývá do ní přidáván cukr a další přísady. Není vhodná ani šedá mořská sůl a další druhy mořské soli, příliš bohaté na minerály. Nejlepší je mořská sůl bílá.
Další ochucovadla a koření
Kromě oleje, soli, misa a sojové omáčky je možné při vaření a před podáním používat ochucovadla rostlinného původu a přirozené zpracovaná. Vhodná je šťáva z kořene zázvory, křen, mirin, rýžový ocet, švestky umebošii, česnek, citron, makrobiotická hořčice a černý nebo červený pepř.
V každém případě je nutno vyloučit běžná komerční koření a ochucovadla, všechna ochucovadla s cukrem, silně aromatická, pálivá, pikantní a ta, která obsahují jakékoliv koření.
Oblohy a doplňky
Připravují se běžně. Pomáhají vytvářet kvalitu pokrmů na stole, zvyšují přitažlivost jídel. Patří sem: strouhaná bílá ředkev, strouhaná ředkvička nebo křen, jemně nakrájená šalotka, šťáva ze zázvorového kořene, pasta ze zelených listů hořčice, čerstvě mletý pepř, plátky citronu a další.
JAK JÍST?
Když jsou všechny potraviny v náležitém poměru a každé sousto důkladně rozžvýkáme, můžeme jíst pravidelné 2-3 x denně. A tolik kolik potřebujeme a máme chuť. Tělo dobře snese všechna jídla jsou-li dobře rozžvýkaná. Proto bychom je měli žvýkat alespoň 50 x, až se promění v kašičku. Máme jíst když máme hlad a přestat jíst, kdež se cítíme trochu - ne zcela nasyceni. Neboli dříve, než se cítíme plni. Také pít máme jen tehdy když máme žízeň. Poslední jídlo nemá být požito později než 3 hodiny před uložením ke spánku. Jinak dochází ke stagnacím ve střevě a usazování nežádoucích látek v těle.
Před každým jídlem a po každém jídle bychom tiše - nebo hlasitě - měli vzdát dík a vyjádřit vděčnost přírodě a vesmíru za to, že máme dost zdravé potravy a že jsme mohli nastoupit cestu ke zdraví a štěstí. Měli bychom přitom poděkovat i rostlinám a zvířatům za to, že za nás obětovali život. A také všem, kdo se postarali o to, že se potrava dostala až na náš stůl. Je také důležité jíst méně. V roce 1991 vydali výzkumníci z univerzity v Tule zprávu, že myší živené nízkokalorickou stravou žily o 29% déle než myši živené plnými dávkami. Byly prokazatelně v lepším zdravotním stavu a vyskytlo se u nich také méně nádorů a dalších problémů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama