Jak jíst podle makrobiotiky I.

14. června 2008 v 9:05 | poorfran |  zdravá výživa
Jak tedy správně a zdravě jíst?
Dietní doporučení, která následují, jsou postavena na všeobecných stravovacích zvyklostech a výživových tradicích západu i východu. Byla navíc upřesněna podle současných makrobiotických zkušeností, které po několik desetiletí pomáhaly a pomáhají zmírňovat, utišovat a léčit nemoci všeho druhu. Od obyčejných alergií a po závažné formy rakoviny. Tato doporučení při velmi pečlivém dodržování nastolují stav vyvážené tělesné rovnováhy.
Proto jsou vhodné nejen jako prevence a léčba nejrůznějších chorob, ale také pro všechny lidi, kteří chtějí svému tělu dopřát to nejlepší co nám příroda nabízí a dospět tak k harmonii celého těla i duše.
CELÁ ZRNA
Naše denní strava by měla obsahovat zhruba 50% vařených obilných zrn. V úvahu přichází: celozrnná nehlazená rýže, pšenice, jáhly, oves, ječmen (kroupy), kukuřice, žito a pohanka.
Všechny je možné připravovat různými způsoby. Obecně je pro přípravu obilí dobrý tlakový hrnec, neboť při rychlejším vaření pod tlakem zůstává zachována řada výživově důležitých látek, které se během dlouhého vaření v obyčejném hrnci ničí.
Celá zrna je možno konzumovat také ve formě těstovin. Nejlépe celozrnných z tvrzené mouky.
Obilí, ze kterého se připravuje většina jídel, by mělo mít podobu celých zrn. Celé zrna by měla dostat vždy přednost před pokrmy ze zrn šrotovaných nebo jinak upravovaných. Chléb a výrobky z mouky jsou totiž hůře stravitelné a většinou vytvářejí nežádoucí zahlenění. To platí i o pšenici upravené na bulghur, pro obilné vločky a obilnou krupici. Krom obilí lze také doporučit tradiční "ploché chleby" - placky jako je například čapáti, kukuřičné tortilas a pšeničné a žitné placky z těsta zadělaného přírodním kvasem. Další obilné výrobky, jako je
např. smetan (známý jako pšeničné maso nebo gluten), se mohou několikrát týdně zařadit do jídelníčku jak zdroj bílkovin.
ZELENINOVÁ JÍDLA
Zhruba 25-35% naší denní stravy bychom měli připravovat z čerstvé zeleniny. I tu je možno upravovat mnoha způsoby. Např. krátkým osmahnutím na malém množství tuku a následným dušením buď ve vodě nebo ve vlastní šťávě. Dalšími možnostmi jsou vaření v páře, ve voděného pečením. Z kořenové i ostatní zeleniny jsou nejvhodnější: mrkev, cibule, bílá ředkev a řepa, ředkvička tuřín a kořen lotosu. Připravujeme-li kořenovou zeleninu, měli bychom využít společně s ní i listy. Použitím celé rostliny dosáhneme rovnovážného poměru výživových látek.
Denně můžeme také konzumovat jako je bílé zelí, květák, brokolice, růžičková kapusta a čínské zelí. Z listové zelené a bílé zeleniny je vhodná především řeřicha, kapusta, petrželka, pórek a šalotka. Vedle toho je možno občas použít okurku, hlávkový salát, zelené fazolky, celer, žlutou dýni, hrášek, kedlubny houby. Vcelku je možné třetinu zeleninového podílu stravy konzumovat syrovou jako salát nebo ve formě pickles (přirozeně kvašená zelenina. V žádném případě nepoužíváme kupované majonézy a průmyslově připravené omáčky a zálivky.
Pokud nežijeme v horkém a vlhkém klimatu, neměli bychom do stravy zařazovat ty druhy zeleniny, které se k nám z horkého nebo tropického klimatu dovážejí nebo tam mají svůj původ. To jsou například lilky, brambory, rajčata, červená a zelená paprika,chřest a špenát.
POLÉVKY
Asi 5-10% naší denní stravy by měly tvořit polévky. To jsou jedna až dvě misky. Dobrou a silnou polévku je možno připravit se sojovou pastou miso nebo ze sojové omáčky. Miso je vyrobeno přirozenou fermentací sojových bobů a mořské soli.
Základem polévek jsou různé druhy pozemské a mořské zeleniny jako jsou např. mořské řasy (kumbu, wakame, nori apod.)
Polévky mají chutnat jemné. To znamená: nemají být ani přesolené , ani fádní. Také je možné podávat polévku luštěninovou, obilnou nebo čistě zeleninovou.
LUŠTENINY A ŘASY
5-10% denního množství stravy může být pokryto vařenými luštěninami a mořskými řasami.
Pro pravidelný denní konzume hodí fazole, čočka, a římský hrách. Pro občasné používání se hodí upravené sojové boby a fermentované druhy sóji jako je tofu, tempeh a natto.
Mořské řasy jsou také velmi důležité a to hlavně proto, že mají vysoký obsah minerálních látek. Můžeme použít druhy jako jsou: kombu, wakame, hiziky, nori, dulse, agar-agar a irský mech. Měli bychom je jíst denně a to buď v polévce nebo přímo se zeleninou. Případně jako přílohu.
Všechna tato jídla mohou být kořeněna trochou sojové omáčky shoyu nebo mořskou solí či rýžovým octem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 doncha doncha | Web | 16. června 2008 v 11:34 | Reagovat

jeee. som rada.. ze niekto dalsi podporuje markobiotikuu

2 Jana Jana | E-mail | 5. srpna 2012 v 6:56 | Reagovat

Ten fialový podklad vaší stránky s černým písmem není šťastný nápad.
Ten, kdo nosí brýle jako já, má problém s rozlišením a ač bych si ráda leccos přečetla, jsem nucena se obejít a přejít jinam.
Asi nebudu sama, tak dávám podnět k zamyšlení, není-li to škoda...??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama